Chyby v konceptu Bitcoinu:

Na úvod: Monetární historii studujeme od r. 1987, digitální měny analyzujeme
od r. 1998. Tato průprava nám umožňuje snadno odhalit chyby v konceptech různých měn.

Chyby v konceptu Bitcoin (a desítek jeho klonů):
(text je zjednodušen pro co nejlepší srozumitelnost)

1. Nulová vnitřní hodnota (intrinsic value)

Digitální měny mohou být konstruovány tak, že:

A) Reprezentují nějaký majetek (hodnotu, aktiva)

nebo

B) Nereprezentují žádný majetek (hodnotu, aktiva)

Pokud nějaká měna nereprezentuje žádný majetek (hodnotu, aktiva), jedná se
o měnu s nulovou vnitřní hodnotou.

Bitcoin patří mezi měny s nulovou vnitřní hodnotou. Tzn. Bitcoin nereprezentuje žádnou hodnotu, žádná aktiva. Bitcoin není podložen žádným majetkem. Nedisponuje žádnými devizovými rezervami. Tzn. je zcela jedno, jestli se Bitcoin obchoduje za 15 dolarů nebo 15.000 dolarů, jeho vnitřní hodnota je stále nula.

Příklad: Japonsko patří již léta mezi významné vývozce zboží. Z toho vyplývá,
že disponuje velkými devizovými rezervami. Japonský jen je podložen devizovými rezervami ve výši cca 13,45%. Tzn. pokud by kurz jenu vůči ostatním měnám nějak významně klesal, díky devizovým rezervám může Japonská centrání banka bránit kurz jenu na určité kurzové hladině.

2. Neodstranitelný velmi nízký výkon celého systému

Obhájci Bitcoinu a někteří novináři šíří fantazie o tom, jak Bitcoin porazí zavedené klasické státní měny s nuceným oběhem a ovládne svět. Aby Bitcoin mohl být používán v širším měřítku, musel by jeho systém mít výkon cca 35.000 až 50.000 TPS (transakcí za sekundu). Pro srovnání: VISA má výkon 54.000 TPS a v průměru je využíváno 35.000 TPS. Systém Bitcoin, který běží na miliónu počítačích dobrovolníků má celkový souhrnný výkon 2,7 TPS. Ne, nejedná se o překlep. I kdyby Bitcoin běžel na 10 miliónech počítačů najednou, jeho celkový výkon by byl opět 2,7 TPS.
S tímto výkonem je možné obsloužit jedno malé město se 100.000 obyvateli. Nic víc.

Pozn.: Vyvíjená technologie Lightning, která by měla pomoci řešit problém s velmi nízkým výkonem systému Bitcoin, je založena na nerealistických předpokladech.

3. Pomalé provádění plateb

Provedení platby u Bitcoinu trvá 10 až 60 minut (6 bloků po 10 minutách). Představte si frontu u pokladny v Kauflandu, kde jen na úkon zaplacení každým nakupujícím by všichni ostatní ve frontě čekali vždy dalších 10 minut.

4. Monstrózní blockchain

Technologie blockchain je v podstatě stále se prodlužující řetězec záznamů transakcí opatřený kontrolními součty (SHA). Tato technologie je výborná např. pro sčítání hlasů ve volbách nebo pro notářské záznamy. Je však velkou "brzdou" pro platební systémy. Protože se blockchain stále řetězí, tj. přidávají se další a další transakce, blockchainy narůstají do monstrózních rozměrů. Pokud by takový systém měl být používán v širším měřítku, blockchainy by byly tak gigantické, že by se dobrovolníci, na jejichž počítačích běží systém Bitcoin, museli vybavit velmi drahými diskovými poli. Krátce: Technologie monstrózních blockchainů je pro platební systémy (zamýšlené pro širší použití) slepou uličkou.

5. Celý svět vidí do všech "peněženek"

Ještě nedávno domorodci na tichomořském ostrově Jap žili v době kamenné. Používali kamenné nástroje a jako peníze používali velká kamenná kola. Všechna kamenná kola všech rodin na ostrově byla shromážděná na vyhrazeném prostranství, kde každá rodina měla své vyvýšené místo a na něm veřejně vystavená kamenná kola - své peníze. Tzn. celý ostrov viděl, jak si kdo finančně vede. Pokud nějaká rodina byla momentálně zruinována, viděl to celý ostrov. Koncept Bitcoinu má v sobě zabudován tento socio-ekonomický model z doby kamenné. Celý svět vidí do všech Bitcoinových "peněženek".

6. Bitcoiny nikdy nemáte u sebe ve své "peněžence"

V Bitcoinových peněženkách nemáte Bitcoiny, jenom hesla.

7. Složitost, nesrozumitelnost, obtížnost prvního pořízení.

Celý systém Bitcoin je velmi složitý. Je hodně obtížné jej vysvětlit obyčejným lidem, kteří nejsou softwarovým programátory, odborníky na počítačové sítě a kryptology současně. Je to jen další indície, že tvůrcem Bitcoinu ve skutečnosti nebyla neexistující osoba "Satoshi Nakamoto", ale jednalo se o tým odborníků z různých oborů, kteří systém nevyvíjeli jen ve svém volném čase. Zkuste např. normálním lidem vysvětlit, že v Bitcoinových "peněženkách" nejsou a nebudou mít žádné Bitcoiny. Že Bitcoiny jsou uloženy na počítačích dobrovolníků, kteří si je mohou kdykoliv vymazat, až jim monstrózní blockchain ucpe celý harddisk na počítači.
I když si chcete koupit Bitcoiny jen za pár dolarů, jde o složitý a zdlouhavý proces
s velkými poplatky.

8. Bitcoiny a množství jeho klonů může "vyrábět" (tzv. "těžit") kdokoliv, kdo si pořídí drahý jednoúčelový počítač nebo několik drahých grafických karet (pro výrobu klonů a napodobenin) a mimoto má přístup k levné elektřině.

Co tato inovace znamená v praxi? Že 71% veškeré "těžby" Bitcoinu ovládly čínské skupiny, protože v Číně je levná elektřina. Což znamená, že čínské skupiny dnes mají 71% "hlasovacích práv" týkajících se Bitcoinu.

9. Deflační algoritmus emise

Jedná se o téma pro odborníky - ekonomy. Krátce: Vydávat peníze deflačním algoritmem je závažná chyba. Historicky: Kdykoliv v nějaké zemi došlo k deflaci, následkem byla ekonomická katastrofa.

10. Při konstrukci bloků je používán zastaralý HASH SHA256.

Konstrukce několika set dalších digitálních měn obsahuje některé z výše uvedených koncepčních chyb. Tvůrci prostě od sebe navzájem mírně "opisovali"

Proto zcela logicky, při vývoji digitální měny bylo nezbytné se rozhodnout, zdali chceme nebo nechceme, aby nová digitální měna obsahovala stejné koncepční chyby, které byly 100x zopakovány u jiných měn:

ad 1) Jestliže zkonstruovat měnu podloženou devizovými rezervami příp. jakýmkoliv majetkem není problém, proč chtít měnu s nulovou vnitřní hodnotou? Ne, nechceme měnu s nulovou vnitřní hodnotou.

ad 2, 3, 4) Ne, nechceme měnu s monstrózním blockchainem a výkonem 2,7 TPS, kde platba trvá hodinu.

ad 5) Ne, nechceme měnu založenou na modelu z doby kamenné, kde všichni vidí do všech "peněženek"

ad 6) Preferujeme model, kde digitální peníze drží majitelé u sebe. Dvě existující podoby eTolaru a jedna budoucí podoba jsou eTolary držené u svých majitelů.

Nicméně vyšli jsme vstříc příznivcům metody, kde digitální peníze jsou uloženy na síti a proto jedna z forem eTolaru existuje i v této podobě.

ad 7) Každý umí přijmout a poslat SMS. Pro distribuci nové digitání měny
jde o ideální a efektivní metodu.

ad 8) Ne, nepřejeme si další měnu, kterou budou vyrábět neznáme skupiny zrovna tam, kde je levná elektřina.

ad 9) Deflace je nebezpečný jev. Nechceme další deflační měnu.

ad 10) eTolar používá nejmodernější HASH SHA-3 256.

A shrnutím uvedených bodů vznikl: eTolar


Historie klasických a digitálních peněz zde