eTolar Home Page
EN  CZ  
  
 

Historie klasických a digitálních peněz

Nejrůznější archeologické nálezy dosvědčují, že naši dávní předkové jakožto platidla používali nejrůznější věci: mušle, barevné kamínky, pazourky, kamenná kola atd. Jako tzv. všeobecný směnný ekvivalent se běžně používalo zrní, sůl, kovové úlomky atp.

Vynález a zavedení standardizovaných peněz byl velmi důležitým milníkem ve vývoji lidstva. Výrazně pomohl zvýšit produktivitu práce a kvalitu života.

V některých specifických situacích bylo v praxi vidět, že platidlem může být např. postradatelná drobnost, kterou jsou ostatní ochotni přijímat. Příkladem byly zajatecké tábory s válečnými zajatci, kde platidlem byly např.: cigarety, které přijímali
i nekuřáci.

Jedny z prvních standardizovaných mincí vznikly v Lýdii
v 7. století př. n. l., kde se kapky elektra (přírodní směs zlata
a stříbra) označovaly raženou značkou a nazývaly statér.

První tolary vznikly v 15. století a byly raženy v různých podobách: Saský tolar, Jáchymovský tolar, Říšský tolar, Tolar Marie Terezie atd. Vždy se jednalo o kvalitní stříbrné mince
a jejich věhlas našel odezvu až v Americe, kde inspirovaly vznik dolaru.

Ještě i dnes se lze setkat se zastánci tzv. zlatého standardu.
K tomu jen krátce: Zlato a další kovy jsou nezpůsobilé pro roli peněz nebo podkladového aktiva peněz v delším časovém horizontu.

Nepříliš známým matematickým faktem je, že pokud by nějaká banka v časech Ježíše Krista uvedla do oběhu jeden kus zlaté mince a po následujících 2017 let by úroková sazba činila 4% p.a., potřebovali bychom dnes zhruba 33 miliónů zlatých koulí, každou o velikosti planety Země, jen na splacení úroků.

Pozn.: Pokud vám úroková sazba 4% p.a. připadá příliš vysoká, zeptejte se v penzijních fondech a v životních pojišťovnách, jakou úrokovou míru na trhu potřebují, aby naplnily své penzijní pojistné plány.

Nedostatek zlata a stříbra a taktéž nepraktičnost převozu mincí na velké vzdálenosti dal vzniknout papírovým penězům - státovkám (státním bankovkám). První papírové peníze vznikly
v Číně v 11. století n. l.

Několik tisíc let platilo, že právo vydávat mince a papírové peníze měli pouze králové, faraónové, chánové - prostě: vládci. Královské peníze však vždy postihl stejný osud:
Výdaje na nekonečné války a vydržování panovnického dvora způsobily pokles hodnoty peněz. Stříbrné mince obsahovaly stále méně a méně stříbra, až se staly jen kouskem kovu potaženým tenkou vrstvou stříbra.

Později na scénu nastoupili centrální bankéři, kteří přišli s tezí,
že vydávání peněz nelze svěřit do rukou vládců nebo vlád, protože vládci a vlády "nikdy neodolají pokušení" a opět budou znehodnocovat peníze financováním nekonečných válek
a rozmarů dvora.

Právo vydávat peníze postupně přešlo na bankovní systémy
s centrálním bankovnictvím.

Vývoj reálné hodnoty (kupní síly) peněz v éře centrálních bank nejlépe ilustruje graf jedné z nejkvalitnějších měn - amerického dolaru.

Digitální měny

V r. 1983 David Chaum publikoval tzv. "blind signature" (slepý podpis), nastínil ideu digitálních peněz a založil firmu DigiCash, která vyvinula velmi sofistikované elektronické peníze
s anonymními transakcemi - nejpokročilejší ve své době. Jeho koncept však obsahoval zásadní chybu: Předpokládal, že banky se budou účastnit platebních transakcí, tzn. že banky budou prostředníky. Banky vyhodnotily systém firmy DigiCash jako ohrožení svých příjmů z poplatků z plateb kreditními kartami
a nepřijaly jej.

V r. 1996 skupina kryptologů NSA: Laurie Law, Susan Sabett
a Jerry Solinas oficiálně pod hlavičkou NSA zveřejnila na serveru MIT (Massachusetts Institute of Technology) a dále v The American Law Review (Vol. 46, Issue 4) detailní popis jak vyrobit digitální mince pro anonymní elektronické peníze: "How to Make a Mint: the Cryptography of Anonymous Electronic Cash" - zde na serveru MIT
 
Koncept zveřejněný kryptology NSA byl velmi pokročilý, obsahoval několik kryptologických prvků, obsahoval také prvky totožné se systémem firmy DigiCash. Koncept opět obsahoval stejnou chybu: Předpokládal účast bank na platebních transakcích.

Motiv zveřejnění této tehdy špičkové IT technologie si můžeme jenom domýšlet. Účelem mohlo být např. ponouknutí bank směrem ke zmodernizování jejich podnikání.

O detailní návod však 12 let žádná banka ani vývojáři neprojevili zájem. A proto musela nastoupit neexistující osoba "Satoshi Nakamoto" opět s velmi sofistikovaným systémem a softwarem, který je nad intelektuální kapacitou jednotlivce a který tentokráte nepředpokládá účast bank na platebních transakcích: Bitcoin.

Během světové finanční krize 2008/2009 utajovaná skupina programátorů pod pseudonymem neexistující osoby "Satoshi Nakamoto" vyvinula a zveřejnila koncept známý jako Bitcoin. Novátorskou myšlenkou konceptu je předpoklad, že "vyrábět" peníze může jen ten, kdo disponuje výkonným počítačovým hardwarem např.: děti díky grafickým kartám svých počítačů nebo organizované skupiny, které jsou schopny financovat nákup velmi drahého speciálního výpočetního hardware atp.

Do konceptu Bitcoinu byly zabudovány další novinky jako např.: celý svět vidí do veřejně přístupného ledgeru, kolik má kdo
v "peněžence".

Bitcoin má tak monstrózní ledger (veřejně vystavené záznamy
o tom, kolik je v každé "peněžence"), že provedení platby
a potvrzení transakce trvá 10 až 60 minut - představte si frontu
u pokladny v Kauflandu, kde jen úkon zaplacení každým zákazníkem by trval 10 minut.

Mimochodem, proč pojem "peněženka" u Bitcoinu uvádíme
v uvozovkách: Lidé ve skutečnosti nemají Bitcoiny ani
v "peněženkách" - Bitcoiny leží v ledgeru (veřejně vystavené záznamy na počítačích dobrovolníků). V peněženkách jsou uloženy jen šifrovací klíče, nikoliv Bitcoiny.

Protože neexistující vynálezce Satoshi Nakamoto si nemohl Bitcoin patentovat, následně vznikla řada napodobenin
a odvozenin, které si uchovaly výše zmíněné inovace včetně jedné nebezpečné chyby v konceptu: Bitcoin a desítky jeho napodobenin neudržují žádné devizové rezervy. Devizové rezervy Bitcoinu jsou 0,00%. Tvůrci Bitcoinu sice byli dobrými programátory, avšak zapomněli si nastudovat monetární historii. Význam této chyby v konceptu poznáte, až bude Bitcoin padat jako olověná koule a jeho nulové devizové rezervy neumožní obranu kurzu.

Bitcoin nebyl jediným systémem, který vznikl během světové finanční krize.

Během světové finanční krize 2008/2009 zkrachovaly všechny islandské banky. Občané a firmy nemohli provádět platby
a nemohli se dostat ke svým penězům. Všem občanům byly proto zdarma distribuovány digitální peníze Aurum, aby si občané mohli navzájem platit alespoň za drobné služby a zboží.

Později vznikly další digitální peníze, které spojuje jedno:
Jsou tak složité, že i pro inženýry a vědecké pracovníky je velmi obtížné jim porozumět.

Zcela přirozeně tak vznikl prostor pro vytvoření konceptu,
který by byl srozumitelný a snadno použitelný.










 
Statér z Lýdie 640 let př. n. l.
Statér z Lýdie
Jáchymovský tolar (replika)
Tolar




První papírové peníze na světě
dynastie Sung

papírové peníze
Graf znázorňuje vývoj kupní síly
(reálné hodnoty) amerického dolaru
od založení centrální banky
(r. 1913)

USD real value